Octaviano

No jo, zase tu končím. Holt, jsem už taková. Našla jsem parádní nový blogovač, tak jsem se přestěhovala. To víte, změnila jsem poněkud svůj život a zachtělo se mi i změny blogu :).

Dark notes

Paroubka si do blogu fakt tahat nebudu, přestože máti měla skvělý nápad, že bych se mohla podělit o své politické názory. Upřímně řečeno, politiku už nějaký ten pátek raději okázale ignoruji, abych si nekrátila mizerný život rozčilováním.

No super. Extrémisticky se nudíme. Z IVT jsem si opět udělala volnou hodinu a nejsem sama. Tak trochu obdivuju ty, kdo ještě mají chuť a energii se snažit.
Budu blejt. Několikrát jsem byla nucena se dívat na tu odpornou zubatou zrůdičku.

Díkyčertu.
Znáte mě, nepíšu, když se děje něco příliš zajímavého, než abych to mohla napsat do blogu :D. Takže teď jen tak zmíním pár zajímavějších věcí, ale ne tu nejzajímavější... O té ví jen několik zasvěcených.

...a za katedrou zrůda...
Krásně by se to aplikovalo i na střední školu. Možná i líp.
Každej cítí, jak je to tu v řiti... Jednoduše chujovej systém. Kolektivní tresty – jedni ráno hulej za školou, druhý za to, že zaspí a přijdou pozdě, dostávaj třídní důtky.

No, vážení, pokusila jsem se uskutečnit svůj nápad – napsala jsem příspěvek vlastní rukou :D. Moje písmo je kapánek škrabopisné, ale když to přečtete, vaše plus... :). Za zkoušku tu nic nedám... Je to sranda :D.

Parádní :)). Mám tablet konečně nainstalován i do kompu s PhotoShopem, takže krásně můžu malovat, psát atd.
Tady je maličká ukázka:

Každej kretén umí přijít, přečíst a zkritizovat všechno špatný, co se dá, i co se nedá. Jen málokdo umí okomentovat vše, konkrétně vytknout špatné věci, případně vyzdvihnout ty dobré. Lidi si totiž potřebují neustále dokazovat, že oni jsou nejlepší a všichni ostatní jsou úplní magoři a nuly. Strčte si svoje komplexy hluboko do řiti. Když se vám něco nelíbí na tom, co nebo jak píšu, táhněte do háje, nemáte zapotřebí to číst.
Děkuji za pozornost a případnou spolupráci.
P.S.: Případná nespolupráce bude po zásluze odměněna banem.

Jsem vygumovaná, unavená fyzicky i psychicky, chvílemi naprosto netečná, chvílemi zuřivá a nasraná, sprostá jak zedník, kterýmu na čerstvě nahozenou omítku vyšplíchlo pivo, a zdeptaná jak ranní sluníčko.

Jdem do Depky. Už se těším. Jestli udělám tu blbost, že se i přes nechuť k chlastu ztřískám jak hovado a na to ještě budu kouřit, asi už se s oběma "pochutinami" na velmi dlouhou dobu rozloučím, protože po tom asi pár dní nevstanu... Ale pud sebezáchovy snad bude silnější než depka.

Pátek. Pátek, lidičky. Chápete to? Dva báječný dny budu mít svatej pokoj. Ještě dneska to musím přežít. Už jsem na tom líp. Dala jsem si jedno kafe a teď popíjím Shock a včera jsem měla dvě cigarety, ale jinak jsem v pohodě. Já chvilku budu vyvádět a pak už to bude v klídku. Doufám...

Doslovná hláška dnešního rána.
Nejsem zdeptaná.
Nejsem sprostá.
A už vůbec nejsem hysterická.
Jo, kurde hepy.