Octaviano

Kurňa. Arrivederchi :D.

Ty jseš drsnej, hele :D.
Sranda k popukání... :D. Jen se příliš necejtím na hodnotnou odpověď... Dnešní den jsem totiž skoro celej strávila ve městě, kde jsem většinu času trpěla silnou depresí, ke konci dokonce hysterickými záchvaty pláče, a potom mi pomohl léčitel, načež jsem strávila užitečnou hodinku popíjením nápoje s medovinou ve společnosti dvou spolužáků. Nemluvě o tom příšerném plaváku. Jsem vyřízená a jdu spát. Aha, nejdu. Ještě se musím osprchovat...
Božíčku.

Tak se měj, vyspi se z tý dlouhý cesty, vyser se na Písmo :D a v pondělí můžeš přijet. Možná vás přesvědčím, abyste se mnou jeli vybírat nové plavky. V bikinách tu ostudnou plaveckou činnost znovu podstupovat nebudu. Ten titěrnej kousek látky jsem měla všude, jen ne na správnejch místech... Fuj.

Ariivederchi, l'amico.

Ach bože, jsem rozespalý. Protože jsem dnes jel okolo Dunaje, spousty měst a obcí končících na -stetten, nemnoha policejních hlídek, jedné Srny důstojně vkročící pod můj rozjetý náklad kávovarů a stroje na výrobu etiket, jedné kurvy důstojně vkročící pod MRNKaSnVE* a fabriky na výrobu německého papíru. Pravděpodobně. Byla totiž v Německu a jmenovala se Papier cosi.

A pak jsem to tu uviděl.

HRÁTKY S PÍSMEM.

Milá Anno, nevím, jestli ty papírny, nebo má fantazie, vytvořily v mé hlavě divokou kombinaci erotiky a zneuctění bible. Osobně sázím na papírny, protože erotika mne vůbec nenapadla. Spíš sem v první chvíli viděl, jak je možno ze všech veršů Knihy Knih složit rozličné druhy origami, například Klečící Ježíš, Otec Josef v područí honáků skotu, Oslík dýchající na Syna Božího a statečně vzdorující zánětu kopytního vaziva a tak dále. Nad tímhle Japonci rozhodně nikdy neuvažovali.

Pak přišla druhá, ještě odpudivější verze myšlenek.

Kdo četl knížky jako Hoši od Bobří řeky tak ví, jak je třeba zocelovat mladé chlapce. Foglar naprosto dementně k lovení bobříků využívá přírodní materiály, nemluvě o bobříku rostlin. Jakákoli ochrana znovuobnovitelných zdrojů je mu cizí. Tedy chlapci házejí kameny, trhají rostliny (považme !!) do herbáře, bojí se světélkujícího dřeva.. k čemu máme Písmo? Dle mého názoru by si disciplíny jako Hod Biblí na terč, Poznej verš dle citátu nebo Zakopej Písmo na 24 hodin na odlehlém místě (bobřík osamělosti, pro nevědomé) zasloužily širší podpory. Nicméně mám nějak pocitu, že mezi katolickou mládeží se tato prezentace neujme, a Vy ostatní se na to jednoduše vyserete.

Tak co teď?

Jsem pro to, abychom své hrátky s Písmem prováděli každý osamoceně a byli si vědomi následků, co nám to může přinést (blesk, kobylky, mor, poblijeme se, když u toho budeme chlastat..). Každý ví, kde je mu souzeno. Takže bych si dovolil udělat malý hodnotový řebříček. Teda žebříček.

1. Spálení Bible: -1 bod. Blbě to hoří, má to moc stránek a tenkých. Navíc spolu se spálením americké vlajky to je dusivá nehořlavá směs, radost pro hasiče. Ti pracují za peníze nás všech, takže proto minus.

2. Roztrhání Bible: 0 bodů. Nadřete se jak kokoti a výsledek je nula.

3. Přečtení Bible. 0 bodů taky. Je to psané jakýms divným jazykem, nikdo tomu nerozumí, stojí to za hovno. Pár lidí říká, že tomu v tomto podání rozumí. Ale v žívotě se chovají jako lidé postupující dle bodu 2.

4. Bejt v životě hodnej a i když bych mu nejraděj rozkopal ksicht, tak se snažit pochopit, co toho debila k těm názorům vede. 5 bodů. Docela to jde, ale nutí to k k postupu č. 58.

5. Jdu kouřit, třeba ještě něco vymyslím (přestávka 10 minut)

6. Z přestávky 10 miut bylo 67 minut.

7. Vysrat se na jakákoli psaná ponaučení a snažit se bejt tolerovatelnej blb, co si myslí, že se přecejen dají i úplný kreténi přesvědčit o tom, že nemlátit nikoho a bejti kamarád taky za něco stojí. 23 bodů.

8. Chápat duševní rozpoložení ostatních, zejména totálně ožralých, vyhulených, nebo jinak normálních osob. 128 bodů.

58. Být něco mezi bohem a výhrou ve sportce. S letní prémií. Body si nadělí každý sám.

59. Jdu asi spát, nemám ani na jeden z těchto bodů, navíc jsem zjistil, že je skoro pět.

Navíc jsem ztratil své světélkující dřevo. Ale přísahám, k močálu už nikdy nepůjdu.

Rikitan by mi to zavařil.

Bože, (a i vy ostatní), odpusťte mi tento blábol.

Carpe Diem.

F.

Kujůů :)). To mě potěšilo. Už dřív jsem nad tím uvažovala, ale psát myší je jako za trest... :D.

to je super nápad, který by si měli vyzkoušet i další blogeři. Všichni se pak nakonec sejdete na http://ografologii.blogspot.com