Octaviano

Dnešek byl tak půl na půl. Chvíle naprostý mizérie, ale i okamžiky, který byly fajn... Kromě šamponu je ovšem ještě jedna věc dosti špatná...

Nevím, jak mi je. Jsem podrážděná, jenže jestli je to prostě ze vzteku nad nasertivními elementy nebo hůř něčím romantičtějším, to netuším... Ale jsem podrážděná. Mám náladu tak na několik hodin klidu, tepla a soustředěných myšlenek nebo tvorby...

Zvláštní... Mám dneska divnou náladu. Tedy, dnes večer... Nebo zítra ráno? Já už nevím... Co je vlastně za den?

Báb rýmu jako tráb. Už zas marod. Nevím, co s tím jako dělám. Za to asi může to podělané počasí, jednou chčije, podruhé mrzne, potřetí je venku uragán. Achjo.

Kóča. Jen abych měla co do názvu... Přinutili mě psát, tak jdu psát..:). I když nevím co a mám lepší věci na práci :P.

Je tohle má kravička?
Dělá na mě: "Béé!"
Je to ovečka!
Není to má kravička...

Existence. Bolesti zubů. Vajíčka na měkko.

Brzké vstávání po dlouhém ponocování. Já nevím, kdy se jako hodlám přinutit opravdu jít brzo spát...

Achjo, byla jsem nucena rozpomenout se na Medvídka... Bylo to velice bolestivé, musím říct.
Ale taky se mi dneska povedlo něco moc príma ;)).